VIDEOPREZENCE - DOGTREKKING FRYŠTÁK 28.10.2012

Konečně jsem se dopracovala alespoň k videu, protože fotky mají velké rozměry a musím je zmenšit aby se mi vůbec nahrály. Proto přináším alespoň prozatím video z Fryštáku, najdete ho zde na stránkách v naší Galerii. Přejeme krásnou podívanou a již te'd víme, že příští rok jedeme znovu :-)

PODZIMNÍ BLBNUTÍ 15.10.2012

Po sobotním krušném výšlapu jsme nehodlali zahálet a i přes bolest celého těla jsme využili krásné počasí a sluníčka, které hřálo, a vydali jsme se unavit Shandu na procházku s kamarádčinými psy, BOC- Jussíkem a x kavalíra Kofolkou. Děcka se vyblbly, vyřádily v řece, polítaly po lese a alespoň Shany spokojeně padla doma :) Dokonce už byla i v pohodě, když kolem mě seděli cizí pejskové a vyžadovali po mě pamlsky, že by se blýskalo na lepší časy? :-)

FRYŠTÁCKÝ DOGTREKKING aneb cesta za sebe překonáním 14. 10.2012

"Chceš-li jít rychle, jdi sám. Chceš-li dojít daleko, jdi s přáteli."

Krásný páteční den, blížil se nám odjezd na náš první DOGTREKK. Čím více se to blížilo, tím více jsem byla nervozní abych na nic nezapoměla, i z výšlapu samotného. A že jsem měla oprávněný strach. Po příjezdu rychle vyřešit ubytování přenést věci, přehodnotit co sebou a co nechat v autě, a pak už hurá na meeting, kde se probrala trasa a hlavně snědly moc fajn tvarohové koláčky :) Po meetingu jsme se už rozešli a šli dobalit zbytek věcí na ráno a hurá na kutě, i když jsme šly spát tedy něco málo po půlnoci. V 6hodin nás probudily rovnou tři budíky, to kdybychom se rozhodly že si ještě poležíme. Z okna zrovna krásný pohled nebyl - déšť, mlha, zima; přesto jsme doufaly, že se počasí vyjasní a sluníčko se vybere. V 7 hodin byl povolen start, ještě se nahlásit a hurá směr na první bod naší 40 km túry. Musím říci, že pro mne samotnou to byl velmi náročný terén, kopce byly šílené na dýchání, ale jinak se to zvládat dalo. Cestou nám přestalo pokrapovat a dokonce i sluníčko se umoudřilo a vyrazilo se na nás podívat. Celý DOGTREKK jsem málem několikrát vzdala, ale hlavní zásluhu na mém doražení do cíle mají holky!, bez nich bych vážně využila odvozu z tratě. Příroda Hostýnskými vrchy je vážně nádherná, a člověk by se tam sám určitě nevydal a tuto krásu nepoznal. Louky, lesy, nádhera. Naše představy o čase byly, abychom se vrátily do cíle za světla, abychom nebloudily v noci. Časový limit byl 15 hodin. Několikrát jsme se na trase ztratily, ale vždy jsme se vrátily k poslední známé značce, a odtut to zkusily znovu nebo jsme se doptaly domorodců a vždy pokročily o krok dále k cíli. Ovšem do chvíle modré značky. Krásná lesní cesta byla ovšem trnitá a zrádná. Došly jsme na rozcestí, kudy jsme zkoušely cestu tam, zpátky, dokonce cestu která nikam nevedla a vrátily se zpět. Když se však již začalo stmívat, začla jsem uvažovat nad tím že je zle, a že se naše časové rezervy krátí, a v hlavě se mi začalo přemítat co teď, a jak nejrychleji z lesa pryč, kudy se vydat.. Holky ovšem neztratily chladnou hlavu a nedávaly nervozitu najevo, čímž mě nesmírně podržely za této velmi psychicky náročné pro mne situace. Všechny cesty ovšem někam musí vést, a tak jsme se vydaly tou temnou tmavou cestou lesem, kde každá spadnutá šiška, každý list, byl pro mne utrpením. Jaké oddnechnutí pro mne a myslím že pro nás všechny bylo, když jsme uviděli pouliční osvětlení a domy. Došli jsme až do Hošťálkové, odkud jsme se doptaly na cestu do Patriot CAMPU a pokračovaly v chůzi. Nohy už říkaly ne, únava už byla znát, ale my to nechtěly vzdát. Do CAMPU nám však zbývalo ještě téměř 8km (možná více, sama přesně už nevím). Tuto cestu jsme šly po hlavní cestě, dokud jsme šly mezi domy a osvětlením, bylo to fajn, ovšem poslední domy i osvětlení zkončily a rachot v lesích a hustá tma už ani psy nenechávaly chladnými. Nikdo si nedokáže představit, jaký oddech pro nás byl, když jsme viděli známou cestu, kde jsme ráno vycházely, chatky i náš CAMP. Až jsem z posledních sil vydala ze sebe jásot a už chtěla sedět v teple, mezi lidmi. Huráá, zbloudilé ovečky zdravé a živé dorazily do cíle v 21:30! - spolehly se samy na sebe, nevyužily odvozu a z posledních sil se doplazily do cíle. Otevřeli jsme dveře, vkročily do místnosti, a ozval se krásný a obrovský potlesk, který nás moc potěšil a dodal nám sílu. V tu chvíli jsem si uvědomila, jak moc krásný je tento Extrémní sport, a že není vůbec tak jednoduchý jak vypadá, a že sebou přináší i mnohé zrady v trati, a člověku nezbývá než se spolehnout pouze sám na sebe, protože mu nikdo nepomůže, a ještě k tomu musí dávat pozor na svého psa. Potlesk pořadatelů a dogtrekkařů mě nakopl k myšlence, že tento dogtrekk jistě nebude první ani poslední, tak jak jsem ještě před několika hodinami tvrdila. Na bojišti je těžko, ale když člověk dojde do cíle, ten pocit nelze nikdy zapomenout, ten úžasný a krásný pocit, že člověk překonal sám sebe, svůj Faktor strachu, překonal své síly a slabosti, dokázal nemožné. Bohužel jsme museli hned po doražení do cíle vyjet zpět domů, takže jsme si dali jen něco malého na zub, smlsli koláčky a směr domů, výsledky byly bohužel až další den. I přes upozornění, že nesmím usnout aby řidič taky neusnul, jsem stejně usla se Shanynkou na klíně a děkuju Krystínce, že mě vzbudila :-) Psiska měly všichni dost, všichni se těšili na jediné, až budou konečně v autě, stočí se do klubíčka, a únavou jim padnou víčka. Byl to bezesporu jeden z nejkrásnějších a nejextrémnějších zážitků, a jsem ráda že šly právě Verča s Krystín, moc vás holky obdivuju i Vaši sílu, jste fakt borci největší :-) Velký obdiv u mne mají také všichni naši tři chlupáčci - Bernský salašnický pes PEGGY, Chodský pes PERFECT a moje zlatá kříženka ovčanda SHANY, vážně před nima smekám, i po tolika kilometrech měli dost sil aby si hráli, skákali, a dováděli. No myslím, že my smrtelníci z lidské říše máme minimálně na týden vystaráno o bolest celého člověka a puchýřů a oděrek, ale Hafani ti by dováděli hráli si a blbli pořád, kde jen berou tolik nezkrotné energie :) Také musím podotknout, že jsme prověřili náš nový postroj, a je perfektní :-) Sedí skvěle.

Pro všechny zájemce o tento krásný extrémně náročný sport bych doporučila jediné, je třeba se na tento náročný výšlap připravovat dopředu, a je třeba jít trasu bez zbytečných přestávek, aby jste dorazili za světla do cíle. Taky víme, že příště bereme více jídla a tatranky, a po skušeností tahání těžkého foťáku beru příště foťák maličký.

Teď již dodat jediné - " Puchýřům zdar! " a příští rok naviděnou na dalším ročníku Fryštáckého Dogtrekkingu :)

NABÍDKA FOCENÍ VAŠICH MILÁČKŮ 14.9.2012

Ráda bych všem pejskařům i koňákům nabídla focení vašich čtyřnohých miláčků. Fantazii se meze nekladou. Vzhledem k tomu, že pro ateliérové fotografování zatím nemám prostory, musíme se spoléhat na počasí a krásné přírodní prostředí. Fotografování je zcela zdarma. K fotografování používám CANON EOS 600D, a již brzy přidám fotografie z Kostelce, jako názornou ukázku :) V případě zájmu mne kontaktujte na email gabi.halfarova@seznam.cz

JIŽNÍ MORAVA - PÁLAVSKO 3.8.2012

Týdenní dovolené na Moravě předcházely velké přípravy, především aby vše okolo Shandy bylo v pořádku, také již máme čip a jsme vedeni v rejstříku. Sobota ráno, dobalit věci a hurá směr Morava, vínečko, Pálavsko proslulé svými jezery a vinicemi na každém kroku. Cestu Shandulka zvládala jako pravá dáma, i přesto že trvala téměř 3 a půl hodiny, o maličké jsme ani nevěděli. Dokonce jsem v jednom úseku cesty zděšeně cukla a podívala se na zadní sedadlo, zda jsme Shany nezapoměli doma :-) Moravu si užívala především ovenka než my :-) pejsků tam byla obrovská spousta. V neděli jsme si vyšlápli první část výšlapu na hrad Děvičky a odtud směr Sirotčí hrad. Cestou jsme minimálně 4x zmokli a téměř 2km před cílem jsem cestu už vyčerpáním vzdala. Zabloudili jsme a nemohli jsme se dostat na správnou cestu, vyšli jsme si tedy 2,5km na hrad znovu. Nachodili jsme přibližně 15km a celí zmoklí, promrzlí a špinaví se vraceli na ubytovnu. K našemu údivu jezero stihly ovládnout sínice, takže se Shanda drhla ručně, a že vypadala jako čuník :-) V pondělí jsme si dali relax den takže lážo plážo procházky přírodou, a zkoumání nových míst,prošli jsme se také kolem jezer. Narazili jsme na nádherné místo, kde byl kousek písčité pláže a Shany byla ve svém živlu. Mohla chytat kamínky, chytala 30cm vlny a ohromně jí to bavilo. Občas stihla vyhodit písek svým výskokem nám do tváře nebo foťáku vstříc čočce, ale to se utřelo a dobrí pokračovalo se dál. Aby toho nebylo málo, ve středu jsme si výšlap zopákli, s cílem tentokrát dojít až do našeho cíle. Sluníčko pálilo a Moravou se hnalo úctyhodných 30°C. Sbalili jsme vodu pro nás všechny, po cestě totiž neteče nikde žádná voda, a jak jsme zjístili jsou pouze dva malinké stánky s malým pitím. Od parkoviště jsme si dali pro začátek 2,5km na Děvičky, odkud je překrásný výhled na Pálavsko, Pavlov a okolní jezera a přístav. Odtud jsme se vydali na náš druhý hrad, bylo před námi 5km. Většinu cesty jsme šli horami, loukami, kamením, zkrátka nádhernou přírodou, těsně před hradem jsme šli krátký úsek po silnici. Shany si vše řádně užívala, na obou hradech musela vidět všechna zákoutí, sklepy i díry ve zdech, musela být zkrátka všude kde ani já sama nebyla :-) 15 km jsme zvládli poměrně v dobrém čase i s pravidelnými přestávkami a málem vyvrtnutým kotníkem :-) Co si budeme namlouvat, byla to úžasná dovolená i když velmi vyčerpávající :-)

Fotky dodám co nevidět, ať se i vy můžete pokochat krásou přírody Moravy.

TAHOUN V PRAXI   22.7.2012

Stále nám nepřeje počasí, a neustále je pod mrakem, místy zaprší, sluníčko nám nedává šanci chodit k vodě plavat, takže se bavíme jinak. Večernímu sobotnímu dni jsme se vydali vstříc na bruslích. Shanda pořádně zabrala a když se jí chtělo, pořádně zatla tlapky a přidala do kroku, opravdový pracant a tahač. Když už sil ubylo, a únava šla znát, běhala si Shandulka jen tak sama pro sebe a lovila myšky, zatímco panička udržovala kondičku. Ono bruslení se psem je dosti adrenalinový sport, hlavně když vám nečekaně vyběhne zajíc na cestu nebo přeběhne kočka přes cestu do lesa.. to potom uvažujete jak se po dešti na mokré cestě vlastně na bruslích udržet zuby nehty. No, dobrým fíglem na to je perfektní poslušnost, a když už poslušnost vázne a pes je šílený radostí že je venku a ještě má pohyb, potom je fajn halti ohlávka, kterou používáme když chodíme na brusle a jedeme např. mimo chodník či zonu pro cyklisty. V zoně jezdime bez ohlávky, a vzhledem k tomu, že Shandulka trošku ubrala na váze, shodila svalíky, je třeba to vše opět nabrat zpátky.  Čeká nás taky týden dovolené, kdy vyrážímě do přírody na dovolenou, hory, voda..už se těšíme :-)

SHANYNKA SLAVÍ 4.NAROZENINKY   30.6.2012

Nemožné se stává zkutečností, jak velmi rychle plyne čas, a jak rychle dny utíkají. Je tady červenec a Shandulka slaví své nádherné 4 narozeninky. Za dobu, kterou nám osud spojil cestu a prožíváme spolu krásné přátelství a máme jedna druhou po svém boku, jsme si zažily trpké chvíle, ale i ty šťastné a radostné, kterých je naštěstí nejvíce. Pamatuji si den, kdy mi zazvonil v 6 ráno telefon.. " Na zastávce leží dvě štěnata, jedno nemůže vztát a leží v rohu zastávky.. " bylo rozhodnuto, musím pro ně jet.. A tehdy už jsem věděla, že budeš moje, ať se to ostatním líbí nebo ne.. Uplynuly dny, roky, začátky byly krušné, přes rok a půl sis zvykala a přestávala se bát, pomáhala jsem ti jak jen to šlo, a podařilo se. Vyrostla z tebe krásná a silná psí dáma, která nenechá jedno srdce chladné. Jsi báječná kamarádka, která špatnou náladu změní v úsměv a teplo na duši. Když spolu pracujeme, dáš do toho vždy celé své srdce a běžíš naplno, letíš přes překážky jako bys měla křídla.. Jsi nezkutečně silná psí osobnost, jsi součást rodiny, bez které by to už nebylo ono. Z malého uzlíčku plného strachu a bázlivosti, se vyklubala jedna neodolatelně nádherná statečná psí dáma. Tímto ti zlatíčko moje chlupaťoučké, přejeme spolu s Pavlíkem všechno nejlepší k tvým nádherným 4 narozeninkám, ať jsi stále zdravá a zlé věci se ti už klidí stranou. Ať si stále tak veselá a plná radosti, síly a energie pro další lumpárny a dobrodružství. Máme tě moc rádi, jsi naše sluníčko a vždy u nás budeš mít otevřenou náruč plnou lásky a pohlazení :-*

VÝSTAVA VOŘÍŠKŮ HRANICE NA MORAVĚ, INTENZIVKA AGILITY  29.4. 2012

Tak se po dlouhé době opět hlásíme co je u nás nového. Musím podotknout, že počasí je více než krásné a sluníčkové, proto většinu volného času razíme s ovenkou ven nebo k vodě, kde nám je objema nejlépe. V přírodě a na čerstvém vzduchu. Ideální nepracovní dny :-) Minulý týden jsme se zúčastnily voříškiády v Hranicích na Moravě, odkud jsme si vezly myslím že zaslouženě vybojované nádherné 1.místo ve skupině, a postoupily jsme do kruhu o nej pejska křížence celé výstavy, kde jsme se umístily na krásném 4.místě snad z 40ti neli více voříšků, což je nádherné umístění. Doma jsme padly obě unavené a okamžitě usnuly, no bylo nádherně a konečně jsme poznaly Verču a její piraňky a Gabču a Timíka, od nichž máme báječná vodítka :-) Chodíme taky bruslit, zdokonalujeme se ve snažení jménem Agility. Jinak si spíše tak užíváme, lenošíme a užíváme si volného času jedna pro druhou :-) V nejbližší době nás čekají další 3 výstavy.. Další den, tedy v neděli 22.4. jsme se zúčastnily Intenzivky Agility na našem cvičáku. Ovšem únava šla znát jak na paničce, tak na Shany, takže jsme byly rády, že jsme to nějak odběhaly, unavené a protivné jsme se vrátily domů, a podnikly odpolední relax pro zlepšení nálady. Byl to opravdu hodně zatěžující víkend, a i proto nevím, zda mám Shany takto přetěžovat, zda to pro ní je dobré, přeci jen už bude mít za necelé 3 měsíce 4 roky, a chci ať má kvalitní život, pohyb, ale bez zbytečných přetěžování... no uvidíme..

SRANDA ZÁVODY AGILITY - FRÝDEK-MÍSTEK  3.3. 2012

Dlouho stránky nepodstoupily žádnou aktualizaci, vůbec nebyl čas, přestože by se našlo spousta věcí, které by daly za aktuální informace.  Dlouho jsme se Shany nebyly ani nikde venku, byla v rekonvalescenci po pokousání. Rána se zhojila, ale zůstaly jizvy, jizvy, které už zůstanou. Dnes jsme se zúčastnily Sranda závodů Agility, které pořádala naše kamarádka Lenča s úžasným pudlíkem Scoobym. Sešli se opravdu úžasní lidičkové, bez kterých by tato akce neměla to pravé kouzlo. Nikoho určitě nepřekvapí, že největší zastoupení mněly černobílé ovečky Border Colie. Ovšem co vás jisto jistě překvapí, že Agility zvládnou i chlupatí medvídkové plemene Samojeda. A aby toho nebylo málo, panička přivedla hned rovnou dva :-) Agility bylo rozděleno do kategorie Štěňátka, Začátečníci - kde jsme si zasoutěžili spolu s jedním medvídkem, Pokročilí - mezi elitu se řadila Gabča s Aidou, Zuzka s Teddym a Lenča s Doriškem no a v Závodnících byla pouze Lenča se Scoobym. Celkově nám vyšlo nádherné počasí, i když ráno byly  -3 stupně, odpoledne se vyjasnilo, sice foukal větřík, ale sluníčko nám přálo. Každý běh měl 3 pokusy, a vždy byl aktuální ten nejlepší z pokusných běhů. První pokus Shanynka vynechala hned první překážku a udělala si ze mě srandu, takže jsme to zkusili znovu - a tentokrát více než perfektně!!! Naposledy jsme běhali na podzim tuším na klubových závodech, od té doby jsme váleli špíčky. Ale překvapila mně ovečka maximálně! Bohužel tento úžasný běh nikdo nenahrával což je obrovská škoda, protože momentálně zkoušíme obíhání kolem stromů a vysílačky, a dnes Shany šla na jisto, věděla co po ní chci. Stála jsem uprostřed parkuru a pouze na ukázání rukou a povelu hop a tunel vyběhla z tunelu rovnou na skočku a mířila to na další tunel, naprostá bomba.. získala jsem potřebný čas pro vyběhnutí a tím pádem to byl bezchybný a pro nás alespoň ten nejlepší zaběhnutý parkur, který jsme dosud kdy běžely. Shany čím dál lepší a pozornější, sotva vidí překážky okamžitě chce běžet, jsem moc ráda, že ji to takhle začlo bavit a určitě v tom budeme dále pokračovat. V dalším běhu se nám už tak dobře nevedlo, protože jsem si spletla překážky a zapomněla uplně lehoučký pakrur. No co, každý den nemůže být posvícení. Ale i přesto jsme si spolu s maličkou doběhly pro moc krásné 1.místo a Leničce děkujeme za nádherný pohárek a přetahovadlo, které hned zítra vyzkoušíme :-)

AGRESE CIZÍCH PSŮ NEZNÁ MEZÍ..aneb SHANY OPĚT POKOUSANÁ..  14.1. 2012

Letošní rok jsme načli u veterináře. Ráno mi Shanynku pokousala fena Středoasijata, krom toho, že Shany díkybohu vyvázla s kousanci a stehy na noze, které musí mít minimálně 10 dní, hlavně jí to nechalo hodně na psychice. A to jsem doufala, že už se s tou agresivní fenou odnaproti nesetkáme, na tyhle agresivní psy by měli lidi dělat "řidičák", tito psi nepatří do rukou nezkušených psovodů.