Bláto Agi trénink

Při ranním pohledu z okna jsem usoudila, že se nám nikde odpoledne chtít jít nebude. Od rána silný vítr, déšť, bláto až za ušima. Krom toho se Shandula rozhárala, takže je i taková vyjukaná a háže na mě tzv. bobek, ale tak co už, řekla jsem si, že jestli nepřestane do půl 2 nikam nejdem. V poledne se rozsvítilo krásně sluníčko a déšť ustoupil stranou, vítr však dával i nadále zabrat našim ušním boltcům. Panička se navlékla jako medvěd, protože počasí opravdu nejteplejší nebylo, nazula pořádné boty, a vyrazili jsme na cvičák agilitit.

Byla to naše po téměř půl roční premiéra, takže jsem čekala že to bude mnohem horší. Shany byla naprosto vytočená, když si pejskové dovolili skákat a ona musela čekat než na ní dojde řada, no to bylo křiku. Když jsme  přišli na věc, válela to naplno, dala do toho maximum všech svých sil, běžela naplno, věděla co po ní chci, jen panička otálí neustále. Mám hold co dohánět. Opravdu jsem koukala, když i slalom poměrně skvěle zvládala, přitom jej doma nemáme momentálně ani možnost trénovat. Na překážky se řítila s přehledem, jen ji navést.

Z dnešního tréninku mám opravdu skvělý pocit. Nebýt toho bláta, běželo by se mnohem lépe, a nemít na sobě hrubý svetr a bundu, taktéž. Ovšem věřím, že půjdeme jen a jen dopředu, že se budeme lepšit a vyjedeme letos i na nějaký neoficiální závod vyzkoušet co v nás je, a zajedeme si pro nové zkušenosti :-) Ovšem největší podíl a zásluhu má naše nejlepší trenérka Gabča, která má s náma zlatou trpělivost a tímto bych jí moc chtěla poděkovat :-) Děkujeme Gábuš :-)